Moje stránečky ;)

Moje povídky

Chance for me

Měsíc osvětloval temné uličky města, kterými s v tu dobu neodvážil nikdo jít. Všude nebyl vidět žádný pohyb až na jednu uličku. Šla tam dívka. Choulila se do černého pláště a s obavami sledovala nebe, které křižovaly temné stíny. Rychlým krokem přešla silnici a ocitla se na náměstí. Vypadalo tak pustě, takhle ho neznala. Znala ho plné lidí a života. Ovšem to bylo, než se zde objevili upíři. Převzali vládu a lidé zmizeli z náměstí jako z celého města. Dívka se znova s obavami rozhlédla kolem, a pak se rozeběhla napříč náměstím. Už byla skoro u jednoho domu, když se za ní něco mihlo. Otočila se, ale nic neviděla.,,Už blázním“ pomyslela si a snažila se uklidnit. Doběhla ke dveřím u domu a chtěla otevřít. Zamčeno. Opřela se zády o dveře a rozhlédla se. Nikde nikdo nebyl, ale přesto měla pocit, že není sama. Přemýšlela, kam půjde, spíš poběží, ale tohle bylo poslední místo, které znala. Už nevěděla jak dál. Byla sama v městě, které bylo plné upírů a nevěděla kam se schovat. Sedla si na schody u domu a opřela si hlavu o stěnu domu. Byla už unavená, poslední týden se jen schovávala a nespala skoro vůbec. V tom jí pohled padl na protější dům, který měl dveře otevřené. Zvedla se ze země a rychlým krokem k nim došla. Pomalu otevřela a vešla dovnitř. Překvapilo ji, že se uvnitř svítí. Ostatní domy byly opuštěné, ale tenhle vypadal zabydleně. Stála ve dveřích obývacího pokoje, pěkně zařízeného obýváku. Byl zařízen do staršího stylu, převládala tu červená barva a byl tu i krb. Sešla po schodech, které vedly dolů, a došla do kuchyně. Malá a temná. Svíčky nehořely jako v obýváku a bylo tam chladno. Došla k lince a uslyšela kroky. Někdo šel ze schodů za ní. Schovala se za závěs u okna a doufala, že jí dotyčný nenajde. Kroky se zastavili. Cítila chlad, ale ten jiný. Uvědomila si, kam vešla. ,,Já sem u upíra?“ pomyslela si zoufale,,Sem si líp vybrat nemohla“. Kroky se zatím rozléhaly po celé kuchyni. Upír zřejmě procházel celou kuchyň, jakoby tušil, že tam je někdo nepovolaný. A pak bylo zas ticho, Které děsilo. Cloe přestala snad i dýchat, aby jí nebylo slyšet. Ale nepomohlo to. Byl slyšet jen zvuk trhající se látky, závěs spadl na zem a ona stála před upírem, který na ni upřeně koukal.,,Fuj sem se tě leknul“ obořil se na ni,,Nemůžeš mě tu strašit po domě, ještě to nepřežiju“. Cloe se zarazila, Ona jeho? Spíš on jí, ne?,,Já tu nikoho neděsím. Schovávám se“ přiznala.,,A před kým?“ zajímal se upír.,,Před upíry“ špitla Cloe.,,To sis vybrala skvělý místo. Jak líp se schovat, než jednomu vlíst do domu do?“ ušklíbl se.,,Tak na dveřích nebylo napsáno-Pozor upír! Kouše-“ prskla Cloe. Ten upír tu z ní dělal blbce a jí se tu přestávalo líbit. Upír se začal smát,,To tam mám napsat, aby mi sem lidi nelezli? No dobře třeba se to ujme jako nová móda. Ale teď budeme řešit něco jiného, než moje dveře“ zvážněl.,,A co?“ zeptala se Cloe potichu.,,Tebe“ odpověděl upír prostě.,,Co se mnou? Já se zas vypařím a bude pokoj“ řekla Cloe a snažila se, aby to vyznělo klidně.,,To ne. Za prvé venku je plno upírů a silně pochybuju, že bys přežila. A za druhé, máš kam jít?“ zeptal se.,,Ne nemám“ přiznala a sama si uvědomila, jak dopadla.,,Tak vidíš. Pokud nebudeš mít výhrady, a myslím, že ne, můžeš zůstat tady. Místa je v domě dost a stejně sem tu celý dny sám, společnost se hodí“. Cloe vykulila oči. Čekala, že jí bude chtít zabít, a ne že jí bude chtít ubytovat,,Ale.“ Chtěla něco říct, sama však nevěděla co. Upír se jen znovu usmál,,prostě budeš tady. Stejně nemáš kam jít a ostatní tě hledají už pěkně dlouho“.,,A neměl bys mě spíše vyhrožovat zabitím, než nabízet bydlení?“ zeptala se zmateně.,,To bych měl, to je pravda. Ale něják se mi ani nechce. A když tě zabiju, zas tu budu sám, tak co by. Zůstaneš?“ zeptal se. Cloe zas začala naplno přemýšlet. Pocit, že bydlí s upírem, nebyl dvakrát uklidňující, ale zas pocit, že je někde na ulici a po ní pátrají všichni upíří, se zdál víc deprimující. Chvíli koukala do země, ale nakonec přikývla.,,Hurá konečně. To ti to trvalo, to ti řeknu. Tak pojď, vezmeš si pokoj nahoře.“ Řekl upír, popadl jí za ruku a vedl jí ke schodům. Cloe šla za ním. Odvedl jí do pokoje, který byl skoro nahoře. A musela uznat, že byl krásný. Postel s nebesy, v rohu pokoje skříň s vyřezáváním a balkon s výhledem na město. Překvapeně se otočila na upíra, který ji celou dobu pozoroval.,,Je to krásnej pokoj, díky“ usmála se Cloe.,,není zač. Je pěknej, jen trochu bez života.“ Řekl upír a šel na balkon. Upřel se o zábradlí a zahleděl se někam do dálky. Cloe došla pomalu k němu,,Jak se jmenuješ?“.,,Mike“ odpověděl,,A ty?“.,,Cloe“ usmála se a opřela se vedle o zábradlí.,,Pěkné jméno“ řekl Mike nepřítomně a dál koukal do dálky.,,Není ti něco?“ zeptala se Cloe, když Mike dalších 10 minut koukal do neznáma.,,Ne nic“ řekl Mike a odtrhl oči od obzoru,,Jen sem se zamyslel“.,,Aha, a nad čím“ zeptala se Cloe opatrně. Mike se na ni podíval,,Nad tím, proč si vešla zrovna sem“ odpověděl trochu váhavě.,,Třeba to byla náhoda, třeba osud. Co víš.“ usmála se Cloe a šla k posteli. Mike ještě chvíli stál na místě, než se taky otočil a šel ke dveřím.,,Tak se měj a spi sladce“ usmál se a odešel. Jen co se zavřely dveře, Cloe padla na postel a skoro hned usnula.
Prospala celý den. Když se probudila, byla opět noc. Ale ne dlouho, na obzoru byl vidět ještě malý kousek slunce, než se schoval úplně. Cloe vstala a šla dolů. Prošla obývákem, ale po Mikovi ani stopy. Sešla tedy do kuchyně a uviděla ho, jak sedí na lince a jen tak klimbá nohama.,,Ahoj Miku“ pozdravila vesele a šla k němu. Mike sebou trhl, jakoby spal vsedě.,,Jé ahoj. Vůbec sem si tě nevšimnul“ připustil a seskočil z linky dolů. ,,To sem tak nenápadná?“ rozesmála se Cloe,,Alespoň že ses zase neleknul“.,,A ty by ses nelekla, kdyby se ti někdo schovával v kuchyni? Byl sem tu sám, nečekal jsem nikoho“. ,,Vidíš, přišla ti návštěva“ ušklíbla se Cloe ,,Já zas nečekala, že budu bydlet u upíra, tak to máš nastejno“. Mike se rozesmál ,,To je pravda, člověka bych nečekal, spíš jednoho blbečka. Ostatně zachvíli přijde, tak vás seznámím“ mrkl a koukl se na hodiny u stěny. ,,A kdo to je?“. ,,Ale kamarád, takovej pošuk. Ale hodnej, když chce“ připustil Mike. ,,Upír?“ zeptala se Cloe trochu s obavami. Mike si toho všiml ,,Jo taky upír, ale nemusíš se bát. Je mírnej jak beránek a já tě nedám“ usmál se. Cloe se ušklíbla ,,To je dobře, mě se tu totiž docela líbí a nikam se mi nechce“ připustila. ,,Líbí? Tady? Nezbláznila ses? Je to tu hrozný, takový ponurý“. ,,Záleží na tom, kdo tu žije“ ušklíbla se Cloe. ,,Jo aha, podle domu se pozná majitel co? To by odpovídalo“ rozesmál se Mike ,,Tady žije mrtvola!“. Cloe se musela smát taky ,,To máš fuk, já to tu trochu oživím a uvidíme“ slíbila. ,,A oživíš i majitele?“ zeptal se Mike s úsměvem. ,,To těžko“ ušklíbla se Cloe ,,Nebude majiteli stačit moje přítomnost na oživení?“ zeptala se Cloe neutrálně. Mike na ni chvíli koukal ,,Třeba i stačila“ připustil. Než však stačili oba cokoliv udělat, ozval se ze shora rachot. Cloe se na Mika tázavě podívala, ale ten se jen ušklíbl ,,Návštěva je tady“ mrkl a šel nahoru. Cloe chvíli stála na místě, ale pak se zhluboka nadechla a šla za Mikem. Když přišla do obýváku, uviděla jen Mika. ,,Kde je?“ zeptala se zmateně. Mike se díval podobně ,,Nevím, ale určitě tu je. Bude někde schovanej jak ho znám“. Cloe se rozhlížela kolem, koukala i za závěsy, jestli ho nenapadlo to samé jako ji, ale nikdo nikde nebyl. V tom se jí za zády ozval Mikův smích. Otočila se ,,Co se děje?"zeptala se zmateně. ,,Už sem ho našel zmetka“ ušklíbl se Mike a ukázal na strop. Cloe pohlédla nahoru a skoro se zděsila. Nahoře visel hlavou dolů upír a jen se vesele zubil ,,Lekli jste se?“ zeptal se vesele. ,,Slez dolů a pak ti to řeknu“ ušklíbl se Mike. Upír seskočil dolů a spolu s Mikem si sedli na gauč. Cloe se posadila do křesla a upíra si prohlédla. Byl o něco menší než Mike, měl tmavě hnědé oči, ale takové jiné než které viděla u Mika. Na hlavě mu ale na rozdíl od Mikových černých vlasů svítila blond. Mike se zatím chystal je představit ,,Cloe tohle je můj kámoš Chester, a tohle je Cloe, moje“ trochu se zarazil a Cloe po něm střelila tázavý pohled ,,Kamarádka“ dořekl to. ,,Aha kamarádka“ ušklíbl se Chester a přejel přes Cloe pohledem. Nakonec jí zabodl pohled do očí, a Cloe mu statečně čelila. Nakonec se podíval opět na Mika, a Cloe si oddychla. Zatímco se kluci bavili, Cloe pořád klouzala pohledem z Mika na Chestera. Byly oba upíři, ale přitom byli odlišní, a nejen vzhledem. Přišel jí, že je milej, ale když Mike odešel, rychle se to změnilo. Celou dobu, co byl Mike pryč, spolu nepromluvili ani slovo. Cloe koukala do země a kdykoliv zvedla hlavu, narazila na Chesterův upřený pohled, ve kterém viděla nenávist a pohrdání. Po půl hodině se ho chtěla zeptat, proč na ni tak kouká, ale v tom se objevil Mike a Chester se zas tvářil vesele. I když kdykoliv, když se Mike nedíval, hodil po Cloe nenávistný pohled. Cloe to snášela. Sice by mu nejradši něco řekla, ale nechtěla se hádat. Chester nakonec po 3 hodinách odešel a mohla si oddychnout. Vyšla po pokoje, zavřela dveře a posadila se na postel. V pokoji bylo ticho, jen šum stromů doléhal do pokoje skrz otevřené okno. V tom jí to došlo. Přeci okno zavírala. Udiveně došla k němu a zavřela ho. ,,Asi sem zapomněla“ pomyslela si a sundala si triko. Vzala košilku, co měla pod polštářem a chtěla si ji obléct, když v tom se ozvalo uchcechtnutí. Rychle se otočila a v koutě uviděla sedět Chestera. Rychle si před sebe přitiskla košilku ,,Co tu děláš?“ uhodila na něj. ,,Koukám“ odpověděl nevinně. ,,To vidím, ale kdo ti to dovolil?“ zeptala se rozzuřeně. Chester se zvednul z křesla a pomalu došel k ní ,,Nikdo mi to nedovolil, ale nikdo mi to nezakázal, tak co“ usmál se a přišel ještě blíž. ,,A to ti není blbý líst mi do pokoje, a ještě zřejmě oknem?“ zeptala se chladně. ,,Ani ne. Oknem já chodím všude“ ušklíbl se a přišel ještě blíž. Už byl tak blízko, že Cloe cítila chlad, který z něj sálal. ,,Ale ne ke mně do pokoje“ zašeptala Cloe a sklopila oči do podlahy. ,,A vadí ti to snad?“ zeptal se a zvedl jí hlavu. Cloe neochotně pohlédla do těch hnědých očí, které jí celý večer pozorovaly, a nezmohla se na odpověď. Ale Chester i mlčení bral jako odpověď. Natáhl ke Cloe ruku a z dlaní ji vzal košilku, kterou k sobě křečovitě tiskla. Než si uvědomila, co se stalo, stála před Chesterem od pasu nahoru jen tak. ,,To je lepší“ zašeptal a obejmul Cloe oběma rukama kolem pasu. Košilku přitom odhodil na postel. Cloe se mu chtěla vytrhnout, ale když jí políbil na krk, přestala se vzpouzet. Sice se ještě trochu snažila osvobodit se, nakonec svou snahu vzdala a poddala se Chesterovým polibkům. Chester si všiml, že se přestala vzpírat a pohlédl jí do očí ,,Chceš to viď?“ zeptal se potichu a Cloe stydlivě přikývla. Chester se jen usmál a políbil jí. Nejdříve jen tak jemně ale nakonec se jeho vášnivé polibky se změnily v něžnou hru jazyků. Cloe se nakonec poddala úplně a objala Chestera kolem krku. Čechrala mu vlasy a on jí na oplátku hladil po zádech, až jí po nich běhal mráz. Už nevnímala nic okolo, jen Chestera a jeho polibky, které jí mrazily a rozpalovaly najednou. Chvíli stáli na místě, ale pak vzal Chester Cloe do náruče a položil jí na postel. Cloe mu zatím začala sundávat košili, knoflíček po knoflíčku. Když mu jí sundala, Chester začal zápasit s Cloeinou sukní. Ale i ta nakonec povolila. Sklouzla z jejího těla a Chesterovi se rozzářily oči,,Seš nádherná, víš o tom?“ zašeptal jí do ucha a přitiskl se k ní, jak to šlo. Cloe Se jen usmála a dál se věnovala Chesterovým rtům, které jí nenasytně mapovaly tělo. Nevynechal ani kousínek, odshora až dolů. Cloe se zatím snažila Chesterovi sundat kalhoty, i když to šlo špatně. Po chvíli však i kalhoty šly dolů. A napětí se stupňovalo. Chesterovi začaly polibky pomalu stačit a nenápadně se dostal Cloe mezi nohy. Cloe se sice trochu bránila, ale spíš jen provokativně a Chestera to ještě víc nažhavilo. Nakonec to však vzdala a jen ho roztouženě pozorovala, jak se k ní přitiskl. Začali se opět líbat a hladit až přišel ten očekávaný tlak, který ji rozlil známou slast po celém těle. Zavřela oči a začala se o Chestera třít. Toužila po tom třeni, kvůli kterému se v minulosti měnily historické okamžiky a kvůli kterému se vraždilo i zabíjelo. Ona omdlévala rozkoši, při kontaktu jejich horkých těl, jejich vůni a kapičkami potu. Oba chtěli druhému doslova vybouchnout v náruči a jejich tempo se zrychlovalo. Napětí oběma procházelo těly, až dosáhlo vrcholu. Cloe už nic nevnímala. Všechno se slilo dohromady, barvy i zvuky. Vnímala jen cukání, a pak úlevu. Úplné se vznášela, jak její chtíčem posedlé tělo dosáhlo vrcholu. Nechala oči slastně zavřené a cítila jen Chesterovo tělo, které se svalilo vedle ní. Pochvíli otevřela oči a pohlédla vedle sebe na Chestera, který se na ni celou dobu usmíval. Objal jí kolem ramen a Cloe se mu schoulila v náručí. ,,Díky, bylo to krásný“ zašeptal a políbil jí do vlasů. Cloe se jen chabě usmála a začala usínat. Poslední, co vnímala, bylo teplo Chesterovi náruče.
Ráno. Slunce se pomalu sunulo na nebe a prosvětlovalo kraj. Cloe se začala pomalu probouzet. Položila vedle sebe ruku a n něco narazila. Ohlédla se a uviděla spícího Chestera, jak spokojeně oddychoval. Jen se přetočila na bok a chvíli na něj koukala. Vlasy mu trčely snad všemi směry, oči spokojeně zavřené a na rtech lehký úsměv. Ještě chvíli na něj koukala, pak vstala a začala se oblékat. Když si zapínala košili, okolo pasu jí obejmul pár rukou. ,,Ahoj lásko“ ozvalo se jí vedle ucha. ,,Dobré ráno“ usmála se Cloe a otočila se. Chester zářil jak sluníčko ,,Tak jak ses vyspinkala?“ zeptal se. ,,Docela dobře, ale někdo si na mě v noci lehnul“ ušklíbla se.,,Já na tobě ležel včera víckrát“ rozesmál se Chester a začal se taky oblíkat. Když se dooblíkl, což mu trvalo skoro hodinu než ho Cloe přesvědčila, že vypadá skvěle, šli do kuchyně. Cloe se nasnídala, a Chester se zatím snažil udělat Cloe na krku cucflek. Když dojedla, uklidila nádobí a oba šli do obýváku. Celý den utekl docela rychle, o zábavu nebyla nouze. Ale jak se blížil večer, něco v domě chybělo. Mike. Celý den se doma neukázal a i v noci nepřišel. Až další den ráno uslyšela Cloe kroky po chodbě před pokojem. Vyšla ven, zrovna když Mike šel k sobě do pokoje. ,,Ahoj“ pozdravila Cloe a zavřela u sebe dveře. Mike sebou cukl ,,Jé ahoj“ řekl překvapeně. ,,tak jak se vede?“ zeptala se. ,,Dobře. Promiň, ale jsem unavenej, pak si promluvíme pa“ vyhrkl a zapadl k sobě do pokoje. Cloe se podivila ,,Něják na spěch, ne?“. Ale hodila to za hlavu. Čekala skoro celý den, než se Mike objevil na schodech. ,,Tak už máš čas?“ zeptala se Cloe a posadila se na gauči, kde předtím ležela. ,,Já?“ zeptal se. Cloe protočila oči ,,Vidíš tu někoho jinýho?“ zeptala se trpělivě. ,,Ne“ řekl Mike a Cloe neušel chladný tón ,,Ale zachvíli je tu Chester, tak si můžete popovídat“ odsekl a zmizel v kuchyni, než stačila Cloe cokoliv říct. A skutečně, neuplynulo ani 5 minut a Chester se objevil ve dveřích . ,,Ahoj lásko“ řekl roztomile a sedl si vedle Cloe. ,,Ahoj“ řekla zamyšleně. ,,Co je?“ zeptal se Chester, když si všiml, že se na něj Cloe skoro nepodívala. ,,Ale. Mluvila sem s Mikem. Teda mluvila, spíš já se zeptala a on mi odseknul“. ,, A kde je? Zajdu za ním.“ řekl Chester. ,,V kuchyni“ řekla Cloe. ,,Dobře, počkej tady“ usmál se a šel dolů. Když se však po 15 minutách vrátil, vypadal sklesle. ,,Co ti řekl?“ začala Cloe hned vyzvídat. ,,Prej si mám hledět tebe a nestarat se co dělá on“ řekl Chester a opřel si hlavu o zeď. ,,Něco mu je, tohle není normální“ usoudila Cloe a šla do kuchyně. Nejdříve Mika neviděla, ale když obešla linku, našla ho sedět na zemi. ,,Co to vyvádíš?“ zeptala se starostlivě a klekla si naproti němu. Mike zvedl hlavu a zabodl do ní oči. Kdyby v nich v tu chvíli hledala Cloe něhu co v nich viděla ten večer, co se potkali, hledala by marně. Sálal z nich neskutečný chlad a bezohlednost, jakou nikdy neviděla. Skoro ten chlad cítila. ,,Nestarej se, už sem řekl Chezzovi že nic“ odsekl Mike a zvedl se ze země. Cloe zůstala klečet na zemi a vyděšeně se na Mika podívala. Takového ho neznala. Dříve byl spíš milý, ale teď před ní stál upír plný chladu a nenávisti. Nakonec se zvedla taky a rychle šla pryč, jakoby se ho bála. Vešla do obýváku za Chesterem, ale ten tam nebyl. Na stole ležel jen papírek ,,Musel sem jít. Zejtra přijdu. Pa lásko“ stálo na něm. Cloe ho nakonec hodila do krbu a šla k sobě do pokoje. Zavřela dveře a lehla si do postele. Ani nevěděla jak, ale usnula. Probudil jí až hluk dveří. Otevřela oči ale nepohnula se. Okolo postele prošla postava a sedla si na kraj postele. Cloe zamrkala a poznala Mika ,,Co tu chceš?“ zeptala se potichu. Mike na ni chvíli jen tak koukal, až se začala Cloe proti své vůli nepatrně třást ,,Tebe“ odpověděl po chvíli. Cloe se zarazila, znělo to skoro jako přímá věc. ,,Ale Miku, víš, že sem s Chesterem?“ zeptala se opatrně. ,,Vím. A co já s tím“ zeptal se chladně. ,,No, jen to že tady teď nic nebude“ řekla Cloe a snažila se, aby to vyznělo rozhodně. ,,To říkáš ty“ usmál se Mike chladně. ,,Ale já to myslím vážně. Já s tebou nic mít nechci“ řekla a začala se sunout na druhou stranu postele, kde to bylo kousek ke dveřím. ,,Ale mě je jedno co chceš ty“ ušklíbl se ,,Vemu si, co chci“ zasyčel a ta slova se rozlehla pokojem jako ozvěna. Cloe už na nic nečekala. Rychle vyskočila z postele a běžela ke dveřím. Než k nim však doběhla, stál u nich Mike a ležérně se o ně opíral. ,,Někam jdeš?“ zeptal se a šel Cloe naproti. Ta začala couvat, ale narazila do skříně. ,,Tady není kam utéct“ syknul s úsměvem Mike. ,,Miku nech toho. Tohle nejsi ty“ řekla Cloe zoufale a zády se tiskla až ke skříni. ,,Ne? To mě asi moc neznáš“ ušklíbl se a pomalu se přibližoval ,,Tohle sem přesně já“ zašeptal a už stál těsně u Cloe. Chtěla utéct, ale jediná cesta pryč vedla přes Mika. Tak jí nenapadlo nic lepšího, než mu dát facku. Mike sice bolestivě syknul a otočil hlavu, ale pak jí otočil zpátky a zas se ušklíbl ,,Pěkná předehra. A teď ukážu já, co mám v plánu“ mrkl, vzal Cloe kolem pasu a hodil s ní na postel. Cloe dopadla ztěžka na záda a skoro si vyrazila dech. Mike k ní zatím v klidu došel. ,,Líbí?“ zeptal se s úšklebkem. ,,Miku přestaň, tohle není sranda“ vydechla Cloe zděšeně. ,,To máš pravdu“ připustil Mike ,,Sranda teprve začne“. Cloe zamrazilo. Tohle nebylo možné, Mike se choval jak šílenec. Ale asi to nemělo brzo skončit. Zatímco se Cloe snažila vzpamatovat z toho pádu na záda, Mike si klekl vedle ní na postel. Cloe se chtěla zvednout, ale Mike si na ni obkročmo sednul a ruce jí přitlačil do matrace. ,,Kampak pospícháš?“ zeptal se jen tak. ,,Odsuď pryč“ vyhrkla Cloe. ,,Ale nepovídej. Teď se to tak pěkně rozjelo, tak kam bys chodila“ usmál se Mike a přiblížil se Cloe ke krku. Trochu čichl, pak se opět narovnal a na rtech mu hrál zas ten úšklebek ,,Víš, jak voníš?“ zeptal se potichu. Cloe jen zděšeně zavrtěla hlavou. ,,Jako krev“ zasyčel. ,,To nemyslíš vážně“ vyděsila se Cloe. ,,Myslím“ potvrdil Mike. Cloe začala škubat rukama, aby se osvobodila, ale docílila akorát toho, že jí Mike držel o to pevněji. ,,Já nechápu, proč chceš utíkat. Stejně se ti to nepovede tak co“ konstatoval v klidu a začal se zase přibližovat. Cloe skoro přestala dýchat. Cítila ten ledový chlad, který ho obklopoval. Znova se blížil k jejímu krku. Cloe chtěla něco říct, ale když na krku ucítila Mikovy polibky, slova jí došla. Zasypával jimi celý Cloein krk a začal se sunout výš. Přes to, že se Cloe klepala strachy, cítila i trochu vzrušení. Ale v tom ucítila na krku prudkou bolest. Ucukla hlavou a pohlédla na Mika, jak mu z koutu úst odkápla kapka její krve. ,,Máš sladkou krev“ ušklíbl se. Pak se znova sklonil a místo, kde Cloe trochu kousl do krku, olízl jazykem. Znovu začal Cloe líbat, až začala nevědomě podléhat tomu vzrušení, které se jí šířilo tělem. Přejel pomalu přes krk a bradu a u jejich rtů se nachvíli pozastavil. ,,Víš, jak moc sem po tomhle toužil“ řekl a z hlasu mu zmizel chlad, který tam celou dobu byl. Povolil sevření a Cloe mu položil ruce kolem krku. ,,Ne“ zašeptala potichu. ,,Děsně moc“ pousmál se Mike a vpil se do jejich rtů. Cloe mu polibky začala oplácet a jejich jazyky si spolu něžně hráli. Až jí tak jemný polibek zaskočil, po tom kousnutí do krku čekala všelicos. Až jí něco napadlo. Vzala si do parády Mikův dolní ret, a když byla příležitost, trochu ho do něj kousla. Mike trochu syknul, ale pak se ušklíbl ,,Ale, nevěděl sem, že seš sadistka“. ,,Ty toho nevíš“ usmála se Cloe a olízla si rty ,,Tak se přestaň divit“. ,,Mile rád“ odvětil Mike a opět začal Cloe vášnivě líbat. Cloe přestala myslet na to, co dělá, a začala z Mika sundávat košili. ,,Nechceš si odložit?“ zeptala se potichu. ,,Když na tom trváš“ ušklíbl se Mike a košili, kterou už měl napůl dole, ze sebe rychle sundal a hodil jí na zem. Cloe si začala taky sundávat košili a s Mikovou pomocí i ta brzo skončila na zemi. Dál se vášnivě líbali a při té příležitosti Cloe kousla Mika ještě párkrát do rtu. Pak se Mike opět přesunul k jejímu krku. Celý ho zmapoval polibky a začal mířit níž. Cloe jen slastně přivřela oči a cítila, jak jí mrazí. Mike se zatím vracel polibky opět nahoru. A zas se zaměřil na krk. Cloe to už nemohla vydržet a zaryla Mikovi nehty do zad. ,,No to bolí“ syknul potichu. ,,Nemáš mě trápit“ ušklíbla se Cloe. ,,Tak já tě trápím?“ zeptal se nevinně Mike a začal Cloe hladit prsty po boku. ,,Jo ty“ usmála se Cloe a začala se kroutit. Začalo jí to dost lechtat. ,,Ale prosimtě. Něco musíš vydržet“ ušklíbl se Mike a opět se sklonil k jejímu krku. Cloe jen znova zavřela oči a pevně k sobě Mika přitiskla. Zas to vzrušení. Projíždělo jí tělem jako elektrický proud a zahryzávalo se do každé částičky jejího těla. Ani necítila, že Mike přidával na intenzitě polibků. Rukama jí jezdil po celém těle a přiváděl jí do extáze. Vrchovatě mu to vracela a začala ho taky líbat na krku. Mike nachvíli zvedl hlavu a ty polibky si plně vychutnával. Pak jí ovšem zas sklonil a dál se věnoval Cloe. Jeden polibek následoval druhý a pak dokola. Nic v té chvíli Cloe nevnímala. Až na bolest, která jí najednou projela tělem. Byla větší, než ta předtím, mnohem větší. Chtěla něco říct, ale nemohla. A pak ustala, ale Cloe se nemohla pohnout. Celé tělo, jakoby necítila, jen ty Mikovy polibky na krku. Propadala se do tmy a nakonec nevnímala ani Mika.
Bolest. To bylo to první, co cítila. Zvedla hlavu a ta jí rozbolela, jako celé tělo. Rozhlédla se po pokoji. Byla noc. Okna v pokoji byla otevřená a lehký vítr si hrál se závěsy. Cloe se pomalu posadila. Šlo to ztěžka, ale nakonec to dokázala. Bylo ticho, ale v tom se za dveřmi pokoje ozvaly kroky. Pak se otevřely dveře a do pokoje vešel Chester. ,,Ahoj lásko“ zazubil se vesele a sedl si na okraj postele. ,,Ahoj“ usmála se ,,Kde si byl?“. ,,Ale musel jsem něco zařídit. Jak ses měla?“. Cloe se zamyslela. Ta noc jí přišla jako sen. Mike, polibky a nakonec ta bolest. ,,Dobře“ odvětila s úsměvem. Chester se jen usmál ,,Dobře. Půjdu ještě ven, ale do hodiny sem zpátky. Tak tu na mě počkej.“ mrkl a zmizel, jak jinak než oknem. Cloe se pomalu zvedla z postele a vyšla z pokoje. Rozhodla se zjistit, jestli se jí to opravdu jen zdálo, či ne. Ale Mika nikde nenašla. Až jí napadlo jít do kuchyně. Když sešla po schodech, Mike seděl na lince zády ke schodům. Hlavu měl opřenou o zeď a koukal z okna. ,,Už ses probudila?“ zeptal se potichu, až sebou tentokrát Cloe cukla. ,,Jo. Miku, můžu se na něco zeptat?“.,,Jasně“ usmál se.,,Včera. To se mi zdálo?“ zeptala se opatrně. Mike na ni chvíli koukal ,,Nezdálo, jinak bych teď nenosil tohle“ a ukázal na piercing v dolním rtu. ,,A co to má s tím co společného?“ podivila se Cloe. ,,Včera si mi ten ret prokousla“ ušklíbl se Mike. ,,Aha“ usmála se Cloe ,,Že si to nepamatuju“. Mike se ušklíbl a seskočil z linky ,,Tak máš bídnou paměť, kousla si mě asi 5x“. ,,Je to možný“ mrkla Cloe ,,Já jdu zas nahoru, tak se měj“ řekla Cloe a šla po schodech nahoru. Vyšla až do pokoje, kde už na posteli seděl Chester. ,,Kdepak se touláš?“ zeptal se. ,,Byla jsem dole“ usmála se Cloe a lehla si na postel. Chester si lehnul vedle ní a sehnul se jí ke krku. Ale v tom se zase narovnal a zaraženě se na Cloe podíval. ,,Kdo tě kousnul do krku?“ zeptal se zaraženě. Cloe se jen ušklíbla ,,Kolik tady bydlí upírů?“. ,, Mike… proč? Chtěl sem to udělat sám“ urazil se na oko Chester.,,Kdo pozdě chodí, sám sobě škodí“ mrkla Cloe a vzala Chestera kolem krku ,,Máš to jedno, kdo to byl, hlavně že budeme spolu“. Chester se jen usmál ,,To máš pravdu. Kde sem to přestal?“ zeptal se potichu, a znovu se sehnul ke Cloeinu krku. Celý ho objel jazykem. Cloe neváhala, a něžnosti mu oplácela. Chester zatím začal Cloe rozepínat košili. Když byl asi u 3 knoflíčku, zarazil se ,,Od koho to je?“ zeptal se. Cloe zmateně zvedla hlavu ,,Co je od koho?“. ,,Tak se běž podívat“ prskl Chester a vstal z postele. Cloe se zvedla také, došla k zrcadlu u stěny a prohlédla si krk. Těsně u klíční kosti se jí skvěl pěkný cucflek. Cloe se otočila na Chestera ,,To není tak, jak to vypadá“ řekla klidně. Chester se jen ušklíbl ,,Tohle říkají kluci a né holky. A jak to podle tebe vypadá? Je mi jasný, od koho to je. Zřejmě od stejného upíra, jako ten kousanec“. Cloe stála na místě a nic neříkala. Měl pravdu, ale nedělo se to, co si myslel. Chester chvíli čekal, ale pak vzal mlčení jak odpověď a rychlým krokem vyšel z pokoje. Cloe šla za ním. Chester zatím zmizel v kuchyni. Cloe tam chtěla jít také, ale pak si to rozmyslela a stoupla si k úpatí schodů, aby slyšela, co se děje. Byly slyšet rozrušené hlasy, pak hádání, a zvuk, jako když něco padá na zem. Cloe uhnula a stihla to akorát, protože se z kuchyně vyřítil Chester, proběhl obývací pokoj a zmizel na schodišti nahoru. Cloe chvíli stála na místě, ale pak se vydala do kuchyně. Když sešla dolů, uviděla na zemi ležet Mika, jak se opíral o linku a držel se za hlavu. ,,Co ti je, Miku“ zeptala se Cloe a klekla si naproti němu. Mike zvednul hlavu, a Cloe uviděla, že má roztržený ret. ,,Nic mi ani není“ usmál se chabě ,,Už sem na tom byl i hůř“. Cloe vzala utěrku, a začala mu stírat krev z obličeje ,,Jste se porvali?“ zeptala se potichu. ,,Tak tohle sem si sám neudělal“ ušklíbl se Mike ,,Jo. Nevěří, že včera nic nebylo no“. Cloe si povzdychla ,,Taky si nenechá nic vysvětlit“. ,,To je celý on. Měla bys jít za ním. Já se tu něják zcivilizuju“ mrkl Mike a začal se zvedat ze země. Cloe s zvedla také, a váhavým krokem se vydala z kuchyně nahoru. ,,\tak běž, hlavu ti neukousne“ popohnal jí s úsměvem Mike a dal si mokrou utěrku na hlavu.
Cloe prošla obývákem a hlavě si zatím třídila, co Chesterovi řekne. Už stála před dveřmi pokoje. Nadechla se a vešla. V pokoji byla tma. Trochu víc se rozhlédla, ale nikoho neviděla. Došla až k oknu, a rozhlédla se po pokoji. Všechno bylo na svém místě. Sedla si na postel opřela hlavu o zeď. Bylo jí do pláče. Chtěla mu všechno vysvětlit, ale Chester si zatím bůh ví, kam zmizel. Zavřela oči a vzpomínala. Ale v tom uslyšela kroky. Otevřela oči, a těšně před ní stál Chester ,,Myslela jsem, že si odešel“ řekla s úlevou. Ale Chester mlčel. Koukal na Cloe pohledem, že Cloe přešel úsměv na tváři. Až nápadně jí ten pohled připomněl Mika. Chtěla se zvednout, ale Chester jí povalil na postel a bez okolků si na ni lehl ,,Jdeš někam?“ zeptal se chladně. Cloe zavrtěla hlavou a snažila se uklidnit. Ale moc jí to nešlo. ,,Co chceš?“ zeptala se potichu. Chester se jen ušklíbl ,,To co chtěl Mike a taky to dostal. Takže to buď dostanu taky, nebo si to vezmu sám a věř, že se ti to líbit nebude“ zasyčel. Cloe se zarazila. Neznělo to moc, jakoby mu záleželo na jejím souhlasu. Jen dál vyděšeně koukala na Chestera, jak jí začal rozepínat košili. Knoflíček po knoflíčku. Rozepnul asi dva, ale pak přestal a s děsivým úsměvem zvedl hlavu. ,,Jde to pomalu“ konstatoval a sehnul se pro něco pod postel. A když se opět narovnal a zvedl ruku, Cloe se vyděsila ještě víc, pokud to šlo. V ruce se mu blýskl stříbrný nůž. ,,Co s tím chceš dělat?“ zeptala se Cloe. ,,Ulehčit si práci“ usmál se Chester a knoflíčky jí začal odřezávat. To šlo podstatně rychleji, takže zachvíli na sobě neměla Cloe opět od pasu nahoru nic. ,,Spokojenej?“ prskla Cloe. ,,Ještě zdaleka ne“ usmál se sladce Chester a nůž zas schoval pod postel. Ale když ho schovával, uvolnil Cloe jednu ruku a ta toho využila. Jakmile se na ni zas podíval, natáhla mu jednu facku. Chester cuknul hlavou po směru facky, až skoro spadl z postele. ,,Tos podělala, holčičko“ syknul naštvaně. ,,Ještě sem to nedodělala“ ušklíbla se Cloe a vrazila mu druhou. To už Chester neustál a svalil se z Cloe na zem. Ta rychle vstala a pádila ke dveřím. Už brala za kliku, ale zezadu jí něco chytilo kolem pasu. Chtěla utéct, ale Chester jí odtáhl ode dveří a přitlačil jí na stěnu. ,,Mě žádná upírka mlátit nebude“ syknul rozzlobeně. ,,To si jen myslíš“ sykla Cloe a natáhla mu třetí. Zatímco si Chester kontroloval, jestli má všechny zuby, Cloe se mu vysmekla a znova běžela ke dveřím. Tentokrát je skoro otevřela, ale zachvíli zas kolem pasu ucítila známé škubnutí, a než se rozkoukala, ležela na posteli. Těžce se zvedla na lokty a uviděla vedle sebe sedět Chestera ,,Už bys se mnou mohl přestat mlátit“ prskla a prohmatávala si záda. Chester se jen ušklíbl ,,Nemáš chrápat s jinýma“. ,,Ale já s ním nespala kruci“ vyhrkla Cloe, ale než se stačila pohnout, Chester si na ni zase lehl. ,,A to ti mám věřit? To sis mohla klidně teď vymyslet“ prskl a stiskl Cloe pevně zápěstí. ,,Ale nevymyslela. Věř si, čemu chceš, mě už je to jedno, stejně si myslíš jen to svoje. A laskavě bys mě mohl pustit“. Chester se na ni trochu divně podíval ,,Já tu nikoho nefackuju, takže tě držet budu, jinak mi zničíš image“. ,,Jako by to někoho mrzelo“ pomyslela si vztekle. ,,Tak jak to bylo?“ zeptal se najednou Chester. ,,Jak? Nic nebylo“ Už ti to říkám pokolikáté, ale ty si stejně věříš čemu chceš, a ne mě. Já ti říkám, že nic nebylo, a přeber si to, jak chceš“ odsekla Cloe. ,,Snad se nezlobíš?“ ušklíbl se Chester. ,,Ne vůbec. Ty tu se mnou třískáš, ale já sem celá štěstím bez sebe“ prskla Cloe a otočila hlavu na bok. Zavřela oči a doufala, že jí třeba Chester pustí, v lepším případě odejde. Ale ani jedno z toho se nestalo. Místo toho ucítila na krku Chesterův jazyk. Nechala oči pevně zavřené a snažila se na sobě nedat znát, že se jí to začalo i líbit. Ale vypadalo to, že Chester tuší, co se jí honí hlavou ,,Já vím, že se ti to líbí“ zašeptal jí potichu do ucha. Cloe jen nepatrně zavrtěla hlavou, jakoby to Chestera zajímalo. Dál se zajímal o její krk a postupoval pomalu níž. Cloe se sice snažila udržet, ale moc dlouho se jí to nevedlo. Začala sebou cukat. Ani nevěděla, co chtěla. Jedna půlka by schodila Chestera na zem a odešla, druhá by ho obejmula kolem krku. A obávala se, že druhá půlka začala převládat. Pomalu sebou přestala cukat, a Chester tu změnu vycítil. ,,Vidíš, že to jde i po dobrém“ syknul potichu a dál se věnoval Cloeinu tělu. Začal pomalu povolovat stisk, až jí pustil ruce úplně. ,,Nech mě být“ zaprotestovala Cloe slabě a snažila se Chestera od sebe odstrčit. Ale byly to spíš zoufalé pokusy, než odpor. Chester jen pobaveně zvedl hlavu ,,Ale nepovídej, mluvíš z cesty“ ušklíbl se a políbil ji na tvář. Cloe sice ještě chvíli zápasila s myšlenkou Chestera shodit dolů, ale nakonec ho objala kolem krku přesně, jak chtěla druhá polovina jejího Já. ,,Já sem zcela při smyslech“ zašeptala potichu. ,,To vidím“ usmál se Chester a přejel jí rukou po tváři ,,Konečně“. ,,Kdybys míň kecal a víc se snažil“ povzdechla si na oko Cloe. Chester se rozesmál ,,Zatím tu dělám jen já a ty se válíš“. ,,Tak já se válím?“ ušklíbla se Cloe, strčila do Chestera a povalila ho na záda. Pak si na něj lehla a jen se ušklíbla ,,Pořád nic nedělám?“ zeptala se nevinně. ,,Jo tak ty takhle? Jak chceš, ale dlouho nahoře nebudeš, to si piš“. ,,Budu nahoře, jak dlouho budu chtít brouku“ špitla Cloe a dala mu polibek na rty. Když se odtrhli Chester je jen usmál ,,To ujde, ale máš se co učit“. ,,Haha a že zrovna ty seš takovej přeborník“ ušklíbla se Cloe. ,,Sem, mám praxi“ mrkl spokojeně. ,,Ta je ti asi na nic. Myslím, že Mike je lepší“ ušklíbla se Cloe. ,,To nemyslíš vážně?“ zarazil se Chester. ,,Ale myslím to smrtelně vážně. Prostě se málo snažíš, nebo to neumíš“. Chester se zatvářil nanejvýš uraženě, ale oči mu pobaveně svítily ,,Tohle odvoláš, nebo uvidíš“ syknul. ,,Neodvolám, nejsem srab“ mrkla Cloe a chytla Chestera za ruce, které mu dala za hlavu. ,,Chceš překvapení?“ zeptala se s úsměvem. ,,Jasně že jo“ přikývl Chester. ,,Tak zavři oči, jen nachvilinku“ mrkla Cloe. Chester je zavřel, a Cloe sáhla pod polštář, odkud vytáhla želízka. ,,Bude se ti to určitě líbit“ řekla potichu a políbila ho na krk. A pak stačila jen chvilka, ozvalo se cvaknutí, a Chester byl připoután ke kovové pelesti postele. ,,tak už můžeš“ usmála se Cloe a sledovala, jak se Chester snažil vyprostit z pout, ale marně. ,,Co to vyvádíš?“ zeptal se vyjeveně. ,,Teď budeme dělat to, co chci já“ řekla prostě Cloe. ,,Aha. A mám se bát?“ zeptal se ironicky Chester. Ironie ho však přešla, když se Cloe zvedla a začala se oblékat. ,,Kam jdeš? To mě tu necháš?“ zeptal se vyděšeně a začal lomcovat s pouty. ,,Musím si pro něco dojít. Tak buď hodnej upírek a čekej“ mrkla Cloe a přes Chesterovy protesty šla rovnou do kuchyně. Sešla dolů, kde našla Mika, jak sedí na lince a u hlavy si drží pytlík s ledem. ,,Ahoj, máme ještě led?“ zeptala se vesele. ,,V lednici je celý kýbl ledu“ mrkl Mike ,,Na co to chceš?“. Cloe se rozesmála ,,Uvidíš. Nebo spíš uslyšíš“ ušklíbla se, vzala kyblík z lednice a utíkala nahoru. Otevřela dveře od pokoje a schovala kyblík za záda. ,,Ahoj, sem tu“ mrkla a klekla si vedle Chestera na poste. ,, No konečně. Tak pustíš mě?“ zaprosil pohledem. ,,Mám překvapení“ usmála se cloe a ukázala mu kyblíček. ,,To mě chceš polejt vodou“ zeptal se vyděšeně ,,Neblbni“ . ,,Vodou ne“ řekla Cloe a rozepnula mu knoflík u košile. Sáhla do kyblíku, vzala do dlaně jednu kostku ledu a hodila mu jí pod košili. ,,Neblázni“ vykřikl Chester a začal se kroutit, aby se kostky zbavil ,,Chceš mi pod košili házet led?“. Cloe vstala, nahla se a začala mu rozepínat pásek u kalhot, které nakonec stáhla a hodila na zem. ,,Pod košili ne miláčku“ rozesmála se. ,,To nemyslíš vážně“ vyjekl a zapomněl na led, který měl pod košilí ,,Zabiješ mě“. Cloe se jen ušklíbla. ,,Ale nezabiju. Vypadá to, že bys potřeboval trochu zchladit“ mrkla a položila kyblík vedle Chestera na postel. ,,Cloe neblbni, tohle nepřežiju“. ,,Ale přežiješ. A alespoň už nebudeš mít dneska takový choutky. I když jak na to koukám“ a podívala se na kyblík a pak zpátky na Chestera ,,Nebudeš je mít už asi nikdy“. Když to Chester slyšel, zblednul, pokud to vůbec šlo, ještě víc. Začal sebou házet, ale to mu nepomohlo. Cloe ho jen s chladným úsměvem pozorovala. ,,Tak co lásko? Jdem na to“ mrkla, vzala do dlaně asi pět kostek ledu. ,,Cloe, jestli to uděláš“ zasyčel výhružně, ale pohled měl na těch kostkách, které by ho určitě nezahřály. Cloe se jen dál usmívala, trochu mu odtáhla gumu trenek od těla a hodila do mezery kostky, co držela v ruce. Jakmile se kostky dotkly jeho těla, začal Chester ječet jako o život, až to Cloe trochu lekla. Po chvíli ale přestal a jen zrychleně oddychoval. V tom se ozvalo zaklepání na dveře. Cloe šla otevřít. Ve dveřích stál Mike a tázavě se na Cloe podíval ,,Co zas ten peroxid řve?“ zeptal se zaraženě. ,,Ale to nic. My se jen lépe poznáváme. A hledám“ usmála se zvesela. ,,A co hledáš?“. ,,Hledám vyšší tóny než céčka!“ ušklíbla se a Mike se rozesmál. ,,Tak to jo, to je mi jasný“ mrkl a otočil se na odchod. Ale ještě se otočil. ,,Ale zacpi mu pusu, řve, jak když mu dělali kérky“ ušklíbl se a odešel. Cloe zas zavřela dveře a vrátila se k Chesterovi, který vypadal, jakoby na něj sáhla Smrt. ,,Tak co? Jak si to přežil?“ zeptala se starostlivě ,,Doufám, že dobře“. ,,A proč tě to zajímá“ prskl rozzuřeně a zalomcoval želízky, která však nepovolila. ,,Protože jsme teprve začali“ mrkla a při pohledu na Chestera, který se začal evidentně třást, se rozesmála. Opět vzala trochu kostek a opět mu je hodila do trenek. A zdálo se, že Chester začal ječet ještě víc. A tohle se opakovalo asi 4x. Chester už vypadal na pokraji sil, div se držel při vědomí. Ale když mu tam hodila poslední kostky, už nezaječel a hlava mu zklimbla na stranu. Cloe k němu přišla ,,Chestere? Žiješ ještě?“ zeptala se opatrně a poplácala ho po tváři. Ale nic. Trochu se zarazila, přeci nebyl mrtvej. Nakonec se k němu sehnula a odemkla pouta. Zamyšleně se otočila a schovala je do stolu. Když se otočila zpátky, postel byla prázdná. Rychle se rozhlédla, ale byla v pokoji sama. Pomalu začala couvat ke dveřím, ale v tom do něčeho narazila. Otočila se a koukala přímo na Chestera. ,,Ještě se pořád bavíš?“ zeptal se chladně a popadl Cloe surově za ruce. ,,Už ani ne“ špitla Cloe. ,,To je dobře, protože teď si pobavím zas já“ sykl a odvlekl Cloe k posteli, na kterou jí hodil. Klekl si vedle ní, natáhl se ke stolu, ze kterého vyndal pouta, a připoutal Cloe k posteli stejně, jako předtím ona jeho. Pak se k ní sklonil a políbil jí. ,,Slibuju, že se nám to bude líbit“ řekl, když se opět narovnal ,, Alespoň mě se to líbit bude určitě“ ušklíbl se a sehnul se pod postel. Něco tam hledal, pak došel ke krbu a něco položil do ohniště. Co, to Cloe neviděla, protože byl celou dobu zády. Pak se vrátil k posteli. Pohlédl na spoutanou Cloe a v očích se mu blýsklo ,,Víš, že na tohle sem se těšil už 150 let?“ mrkl a začal Cloe přejíždět rukou po hrudníku. Pak jí začal rozepínat knoflíky u košile, a nakonec je rozepnul všechny až na jeden uprostřed. Chvíli jí přejížděl pohledem před tělo, až se jí zadíval do očí ,,Bojíš se mě?“ zeptal se potichu. Cloe jen nepatrně zavrtěla hlavou. Chester trochu posmutněl, ale pak se vzpamatoval a ušklíbl se ,,To bys měla“ mrkl a šel znova ke krbu. Něco tak dělal, to Cloe opět neviděla, a pak se zas vrátil. ,,Tak se zatím trochu zabavíme, ne?“ mrkl a sehnul se Cloe ke krku. Přejel přes něj jazykem a na místě, kde měla červený flíček, se trochu zarazil. Pak ale pokračoval dál přes bradu, až k jejím rtům, do kterých se živelně vpil. Cloe sice držela rty pevně u sebe, ale když jí Chester trochu kousnul do rtu, povolila sevření a nechala Chesterův jazyk, aby si hrál s tím jejím. Sice se snažila alespoň nepomáhat mu, ale pochvíli se přistihla, jak Chesterovi polibky s vášní vrací. Líbali se hodně dlouho, a mezi polibky Chester mapoval rukama každé místo Cloeina těla, kam dosáhl. Ale po chvíli zase ucukl a pobaveně se na Cloe podíval ,,Nemáš moc pevnou vůli. To takhle dáváš každýmu?“. Cloe se trochu urazila ,,ne, já nedávám každýmu. Jen tomu, komu chci“ ušklíbla se. ,,To se ještě uvidí“ usmál se Chester a znovu se přisál na Cloein krk. Znova přes něj přejel jazykem a v místě, kde se skvěl ten červený flíček, se zakousl“. Cloe jen cukla pouty, nemohla mluvit. Chester chvíli sál krev, která se řinula z ranky, ale pak jí jen olízl a ranka se začala zatahovat. Narovnal se a jen se olízl. ,,Co to děláš?“ vydechla Cloe. ,,Ochutnávka, neznáš? Máš sladkou krev, dobrý ročník“ mrkl a přejel si jazykem přes rty. Cloe jen protočila oči ,,Nejsem tvoje vinotéka“ sykla chladně. ,,Ale to říkáš jen ty“ mrkl Chester. Pak se opět zvedl, došel ke krbu, něco tam vzal a klek si zpátky vedle Cloe. ,,Tohle bude trochu pálit, ale myslím, že v kyblíku zbylo trochu ledu“ ušklíbl se a z poza zad vytáhl nůž, jehož špička byla rozpálená doběla. ,,Chestere, tohle je doufám legrace“ řekla a oči upírala na nůž, který se jí blížil k tělu. Chester se jen usmál, sklonil se a přitiskl se na Cloeiny rty. Ale v tom Cloe ucítila u pasu strašlivou bolest, která však pochvíli zmizela. Chtěla křičet, ale Chester jí vjel jazykem do úst, takže nemohla vydat ani hlásku. Když se odtrhl, Cloe se zděšeně podívala na místo, kterým jí pořád proudila bolest, a uviděla malou spáleninu, která byla ještě rudá. Zhrozeně se podívala na Chestera, který koukal na zchladlou čepel nože ,,Trochu to bolelo co?“ zeptal se a dál pozoroval nůž ,,Ale byla si statečná, ani si nekřičela“ usmál se a nůž položil na stolek. ,,Zbláznil ses? Co tohleto má bejt?“ vykřikla Cloe. Chester se k ní sehnul, až byl obličejem kousek od jejího. ,,Teď chci něco vědět a chci pravdu“ zašeptal. Cloe nic neříkala, ale Chester zřejmě nečekal na odpověď a pokračoval. ,,Miluješ mě?“ zeptal se klidně a zblízka se díval Cloe do očí. ,,Chestere, po tomhle tě mám milovat?“ zeptala se Cloe vyděšeně. ,,Já se ptám, tak odpověz ano, nebo ne“ řekl jemně a přejel Cloe jazykem přes rty. Cloe jen zavřela oči, a polibek, který následoval, si plně vychutnala. Ale v něčem jí překvapil. Tamty polibky byly takové hrubší, ale tenhle jí vzal dech. Nikam nespěchal, jen si jemně hrál s jejím jazykem a nevynechal ani její rty. Cloe se nakonec jen modlila, aby to neskončilo, ale skončilo. Chester se opět zadíval Cloe do očí a v pohledu měl otázku. ,,Mám ti říct pravdu?“ ujistila se. ,,Jo. Chci pravdu“ přikývl Chester. Cloe zavřela pevně oči, nemohla ten pohled snést. Ale když je otevřela, z očí ji skápla slza. ,,Cloe, prosím“ zaprosil Chester a oči se mu zaleskly. ,,Dobře Chezzi, jak chceš“ pomyslela si Cloe. Zhluboka se nadechla ,,Miluju tě. Nechápu to, ale i přes tohleto, jo“ řekla a z očí jí stekla další slza. Na Chesterově obličeji se objevil krásný úsměv, který u něj snad nikdy neviděla. ,,Víš jak moc rád sem, že si to řekla“. ,,Asi hodně“ usmála se Cloe. Chester jí jemně setřel slzy, které jí stékaly po tváři ,,Díky. Vím, tohle bylo trochu přehnané, ale nevěděl jsem, jak zjistit, jestli mě opravdu miluješ“ zašeptal omluvně. ,,A co ty? Jak to máš ty“ zeptala se Cloe, ale předem znala odpověď. ,,Miluju tě strašně moc, až sem se toho bál“ připustil. Cloe je plačtivě usmála ,,Tak mi sundej ty želízka, konečně“. Chester sáhnul pro klíčky, odemkl pouta a schoval je pod polštář. Jakmile měla Cloe volné ruce, objala Chestera kolem krku. ,,Pojď, půjdeme pro led na tu spáleninu“ řekl Chester a pomohl jí postavit se. Oba ruku v ruce vyšli z pokoje a sešli do kuchyně, kde Mike pořád seděl na lince. ,,Tak jak jste se poznali?“ zeptal se s úsměvem. Cloe si od něj vzala pytlík s ledem a úlevou si ho přitiskla na bok ,,Myslím, že až dost“ ušklíbla se a Chester se rozesmál. ,,Tak já půjdu, sedim tu celej den“ řekl Mike a zmizel po schodech pryč. Chester se jen otočil na Cloe ,,Měl něják naspěch“. ,,Nechtěl rušit“ usmála se Cloe a sedla si na linku. Chester k ní přišel, nenápadně se jí dostal mezi kolena a jen se ušklíbl ,,A při čem by nás měl konkrétně rušit“ zeptal se roztouženě. ,,Při tom, co se teď bude na sto procent dít ty můj upírku zubatej“ usmála se Cloe, přitáhla si ho blíž a vášnivě ho políbila. Chester jí polibky vracel a jen ji začal pomalu pokládat na linku….
Žádné komentáře