Moje stránečky ;)

Moje povídky

Last chance for me

Třetí a poslední díl trilogie
Bouře dosáhla svého vrcholu.Déšť hnaný větrem nelítostně bičoval město,které se ponořilo do tmy.Všichni byly schovaní doma v teple,jen jeden člověk seděl v parku na lavičce jakoby mu nevadilo,jaké je strašné počasí.Ten člověk se nakonec zvedl a pohlédl na nebe.Ve světle blesku,které ozářilo jeho obličej,byste poznaly mladou dívku.Sklopila hlavu a kráčela temnou ulicí,beze strachu,bez starostí.Toužila se jen dostat z tohohle místa,které jí tolik ublížilo.Dál kráčela ulicí směrem ke skalám.Rozpršelo se ještě víc.Skály byly nebezpečné,kluzké ale to jí nevadilo.Na ničem jí nezáleželo..Chtěla jen odejít z tohohle světa,který jí sice přinesl štěstí,ale nakonec velkou bolest kterou nedokázala překonat.Stanula na samém okraji a shlížela dolů.Pod ní se bouřilo moře a vlny se rozbíjely o skály,které jim statečně čelily.Udělala ještě jeden krok a zůstala stát.Další krok by znamenal konec jejího trápení..


Andy seděla v letadle a držela Mika pevně za ruku.Za chvíli měli přistávat. ,,Miku vstávej“ řekla potichu a trochu s ním zatřásla ,,Už jsme tady“. ,,Už?Konečně“ řekl rozespale. ,,Nj trvalo to docela dlouho“ řekla s úsměvem.Za hodinu už stály oba ruku v ruce před letištní halou. ,,Konečně zpátky doma“ řekla šťastně. Mike se jen usmál a šel za Andy do taxíku.Po půlhodince jízdy taxi zastavilo u starého domu na kraji města. ,,Tak tady to je“ řekla Andy a došla až ke starým dveřím.vytáhla klíče a pomalu odemkla.Dveře se z vrzáním otevřely a oba vešly dovnitř. ,,Vypadá to tu neobydleně“ řekl Mike a položil tašky na zem.,,To je pravda..nebyl tu nikdo po mém odjezdu“. ,,A jak dlouho tu chceš zůstat?“. ,,Asi týden..porozhlédnout se po okolí..skoro tři roky sem tu nebyla“řekla zamyšleně:,,Nebude ti to vadit?“. ,,Ale Andy..jak by mohlo“ usmál se Mike a obejmul jí kolem pasu ,,Sem rád že tu jsme..sám sem byl zvědavý jak to tu vypadá“. ,,Díky..sem ráda že seš tu se mnou..sama bych asi neměla odvahu se vrátit“řekla vděčně a přitiskla se blíž k Mikovi. ,,Já tu budu vždycky to ti přísahám“ řekl potichu a jemně jí políbil.
Celý další den se zabydlovaly v domě.Andy pomalu uklízela a při tom se jí vracely vzpomínky na rodiče a na všechno co tu jako malá i v pozdější době prožila.Bylo jí to líto že o to vše musela přijít,ale když se podívala na Mika..zas něco získala..a moc si toho vážila.
Mike si to celé docela užíval.Sice spíš makali než si užívali ale ani mu to moc nevadilo.Další den se už probouzeli v uklizeném domě.Všechno jakoby prosvitlo od prachu,který se tu jakou dobu usazoval.První s probudila Andy a šla udělat snídani.Při průchodu obývákem se jí vracely vzpomínky..nechtěla na ně moc myslet.Celý den trávili procházkami po okolí.Andy Mikovi popisovala všechna ta místa na která si pamatovala a Mike to trpělivě snášel. Ze začátku se Andy doma líbilo,vzpomínala na vše dobré..ale jak šek čas..začaly se vracet i zlé vzpomínky na nehodu..pohřeb..odjezd.Začalo se to celé valit jako kámen který na ni spadl a nemohla ho ze sebe sundat.Začala se pomalu uzavírat do sebe.Čekala sice že se jí Mike bude ptát co jí je ale nic takového se nestalo.Jen si každou noc s někým volal a ona nevěděla s kým.Tak to šlo pořád..dokud se Andy nerozhodla odjet.Večer to sdělila Mikovi a ten jí řekl ať dělá jak myslí..,,To je ale zájem“ pomyslela si vztekle.
Druhý den odpoledne už seděli v letadle do L.A..Celou tu dobu spolu promluvili sotva pár vět a Andy už nechápala,co dělá špatně.A na letišti na ni čekalo další překvapení.Mike si potřeboval „něco“ zařídit a zmizel dřív než se stihla Andy říct ahoj.
Když dorazila domů,hodila tašky na zem a padla na gauč.Nechtělo se jí vůbec ni dělat,jen sedět.Ale po hodině už se začala docela nudit,tak šla ven.Procházela se po městě a na nic nemyslela.Slunce svítilo na nebi nebyl vidět jediný mráček.Andy šla na místo,které jí bylo hodně blízké.Ano byl to park.Stromy vrhaly chladné stíny a bylo slyšet jen šumění stromů.Posadila se na lavičku a zadívala se na obzor kde letělo hejno ptáků.Jak moc toužila být volná jako pták.Ale nešlo to.Musela zůstat zde.Od problémů se utíkat nemá i když netušila jak je vyřešit.Domů se jí jít nechtělo ale začínalo být trochu chladno.Slunce pomalu zapadalo,jeho zář se začala zbarvovat krvavě červenou barvou.Nakonec rozhodla podívat se za Chezzem..ještě ho neviděla..a viděla by ho ráda….
Došla ke dveřím a zazvonila.Pochvíli se otevřely a nich se objevila blonďatá hlava s širokým úsměvem na tváři:,,Ahoj Andy“kde se tu bereš?Myslel jsme že jste v ČR“ řekl překvapeně. ,,Nj byly jsme ale vrátili jsme se dřív..Jak se vede?A kde máš vůbec Cloe?“. ,,Tak pojď dál..ale jo jde to…no Cloe je někde venku..prej si musí něco zařídit“.Andy šla za Chezzem dovnitř a sedla si v obýváku na gauč :,,Jo Mike si šel taky něco zařizovat..zajímavý..ale co no náhoda.Tak co se tu dělo když sem byla pryč?“ zeptala se.Chezz na ni chvíli zvláštně koukal jakoby se zamyslel :,,Ani nic moc..u mě teda vůbec nic“ dodal a dál se jí koukal do očí.Andy pohled opětovala.Snad celou věčnost si koukali do očí až nakonec Andy ucukla.Už to nemohla snášet.Jakoby se do ní jeho oči zabodávaly..hluboko.. ,,Už půjdu..tak se měj dobře a pozdravuj Cloe“ řekla potichu a šla ke dveřím. Chezz jí doprovodil až ven: ,,Tak dobře...měj se“ řekl a Andy neušlo,že to znělo trochu smutně.Ale proč?
,,To se mi nejspíš zdálo“ pomyslela si a spěchala domů.Ukázalo se že zbytečně.Mike přišel až za hodinu.Andy se ani neobtěžovala ptát se kde byl.Stejně by jí to nejspíš neřekl.
Dny plynuly a Andy připadalo že se jí Mike vzdaluje…Nechápala to co se stalo ale nechtěla se ptát..jakoby se bála odpovědi.Celé dny trávila buď vysedáváním v parku nebo s Chezze.Bylo jim spolu dobře..byla ráda že má dobrého přítele..nebo snad víc.Byly spolu od rána do večera..Andy byla už víc u Chezze doma než u sebe..ale nevadilo jí to..Co doma?Mike stejně někde chodil a nic neříkal.
Jednou když šla od Chezze se rozhodla zajít do parku.bylo už sice pozdě ale noc byla teplá a tak lákavá.¨Pomalu procházela mezi stromy a na jedné lavičce za stromem zahlédla dvojici ve vášnivém objetí. ,,Láska“ usmála se Andy a chtěla odejít když v tom se ozval dívčí hlas ,,Miku..určitě nás tu nenajde?“.,,Ne..určitě..Andy sem nechodí“ odpověděl klidně. Andy pomalu došla zezadu k dvojici a odkašlala si.Oba sebou trhli¨a Andy pohlédla do Mikovi vyděšené tváře. ,,Andy..co tu děláš?“ zeptal se zmateně a odtáhl se od dívky se kterou se ještě před chvíli objímal. ,,Co by procházím se a koukám že můj manžel má jiné starosti“ odsekla chladně a podívala se na dívku vedle Mika.Poznala v ní Cloe. ,,Mrcho“ usykla Andy potichu a rozeběhla se pryč.Nechtěla je už vidět nikdy..Najednou koukla před sebe a uviděla dvě světla která se k ní rychle blížila.Nestihla před autem uskočit..pak cítila jen bolest..Nedošlo jí že doběhla až k silnici která vedla kolem parku.Vnímala jen vzdálené hlasy a pak upadla do bezvědomí.
V nemocnici Mikovi řekli že Andy upadla do komatu.. a nevypadá to že se probere.Cloe to zdrtilo.Přišlo jí že za všechno může ona.Kdyby Mika nechala být nemuselo se nic stát…Celý den nad tím přemýšlela..Mika od té nehody neviděla a Chezz se s ní odmítl bavit.Byla zoufalá.Chtěla utéct od té kruté reality.vydala se na místo které znala z mládí a bylo jí velice blízké.Skály.Jako malá k nim chodila se kochat výhledem na moře.Teď na ně šla s jiným úmyslem.Nechtěla na tomto světě dál zůstávat a nést vinu za Andynin stav.Začalo pršet.Bouřka nabývala na intenzitě.Cloe klouzaly nohy po kluzkých kamenech ale přesto stoupala vzhůru.Když stanula na samém vrcholu naposledy se rozhlédla.Moře dosáhlo vrcholu a vlny narážely na ostré hrany skal,kde se o ně rozbíjely.Stála vysoko..stačil jeden krok a byl konec…. ,,Promiň Chestere“ zašeptala potichu a vrhla se ze skály dolů..Silný vítr jí cuchal vlasy.Jakoby padala věčnost………V tom ucítila vůni čerstvě opečené slaniny.Pomalu otevřela oči které měla pevně zavřené… a koukala na strop v ložnici.Bylo to možné?Pomalu se zvedla z postele na které ležela a rozhlédla se po pokoji.Byla u sebe v ložnici.Dveře se otevřely a vešel Chezz. ,,Ahoj lásko“ řekl přívětivě a sedl si vedle Cloe ,,Spala si pěkně dlouho…skoro 2 dny…už sem se bál“. ,,Já sem spala?“ zeptala se zmateně. ,,Jo..něco se ti zdálo pěkně si sebou házela…ale teď už bude snad klídek…pojď dolů udělal sem snídani“ usmál se,políbil Cloe na tvář a odešel.Cloe se zhluboka oddychla…byl to jen sen…jen zlý sen…ze kterého se moc ráda probudila.Pomalu vstala a šla do kuchyně na snídani kde už seděli i Mike s Andy a spokojeně se držely za ruce.
Žádné komentáře